Späť na obsah zborníka.
Späť na stránku Antonín Bečvář.
Späť na hlavnú stránku Astronomického ústavu SAV.
Tvorca HTML: Richard Komžík
Dátum poslednej zmeny: 12. decembra 2003
Vážení žurnalisté, dámy a pánové, drazí přátelé,
je mou velikou radostí, že mohu zde, v prostorách Akademie věd České republiky (Astronomického ústavu SAV), Vám spolu s dalšími představit oficiální program připravený k uctění památky stého výročí narození RNDr. Antonína Bečváře.
Dr. Bečvář, jak jistě dnes ještě několikráte uslyšíme, se nesmazatelným písmem zapsal do historie československé astronomie a stal se jedním z nejvýznamnějších astronomů minulého století. Přestože jeho jméno od konce 40. let nabývalo ve světě na významu, v jeho rodné zemi se o něm smělo mluvit méně a méně. Mám radost, že dnes tomu bude právě naopak.
Antonín Bečvář se narodil v roce 1901 ve Staré Boleslavi. Ve svých šestnácti letech se přestěhoval do sousedního Brandýsa nad Labem, kde také strávil většinu svého života. Vystudoval klimatologii a astronomii na Karlově univerzitě, jejíž studium řádně ukončil ve 23 letech. Nicméně vzhledem ke svému podlomenému zdraví, se kterým se celý život potýkal, se k doktorátu přírodní věd dostal o deset let později, v roce 1934.
Během studií se jeho zájem o astronomii velice prohluboval a v roce 1927 postavil za pomoci přátel na zahradě v Brandýse malou hvězdárnu. Přestože toto období bylo pro mladého astronoma z hlediska zdraví velmi složité, houževnatý Bečvář se nevzdával a pílí sobě vlastní budoval hvězdárnu, pozoroval, brousil zrcadla pro své dalekohledy a naplňoval bohatý program hvězdárny. Velmi rychle pronikal do všeobecného povědomí české astronomie a jeho brandýská hvězdárna se stávala známým místem astronomické vzdělanosti. V časopise vydávaném Českou astronomickou společností Říše hvězd vytvořil téměř legendární seriál "Z dílny hvězdáře - amatéra", který tehdy učaroval mnoho čtenářů. Stával se postupně jedním z pevných a důležitých pilířů České astronomické společnosti 30. let.
V roce 1937 odchází Antonín Bečvář, již jako doktor klimatologie, do Vysokých Tater. Nikdo ještě netuší, že se vlastně otevírá nová, důležitá kapitola nejen Bečvářova života, ale především celé slovenské astronomie.
V tomto roce přijal místo lázeňského klimatologa Státních lázní na Štrbském plese ve Vysokých Tatrách. Během krátké chvíle nechává Bečvář vytrhat dlaždice na terase hotelu, kde byl ubytován, a instaluje tam kopuli. "Druhá Bečvářova hvězdárna", jak bychom mohli nazvat kopuli na Štrbském plese, se dočkává brandýského dalekohledu a Bečvář začíná po nocích hledět do dalekých hlubin vesmíru. Sen horské observatoře z roku 1933, kdy byl ve Starém Smokovci pozorovat leonidy, se mu vyplnil. Ale nebyl by to Bečvář, kdyby se spokojil s dosaženým cílem. Krátce po dostavbě této hvězdárny, kvůli které se dosti zadlužil, začíná hledat místo pro nové, větší observatorium. Byl tu totiž důvod. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale na Slovensku (dnešní Hurbanovo) zrušena. V této observatoři byl v roce 1926 instalován tehdy nejvýkonnější dalekohled v Československu - 600mm reflektor. Ten se již nepodařilo po zabrání Staré Ďaly odvést do Čech, a proto byl odvezen do slovenského vnitrozemí, do Prešova. Bečvář o něm věděl a rozhodl se jej získat pro svůj nový plán - horskou hvězdárnu na Skalnatém Plese.
Podařil se mu téměř neuvěřitelný tah. V letech 1941 - 1943 inicioval výstavbu nové horské hvězdárny. V tehdy velmi složitých poměrech dokázal na nákladnou stavbu v téměř 1800 m n.m. získat prostředky z nejrůznějších zdrojů a ještě k tomu vybavit nové observatorium největším dalekohledem v zemi - "staroďalskou šedesátkou". Tímto krokem položil Bečvář základ moderní slovenské astronomii a hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů.
Na Skalnatém plese Dr. Antonín Bečvář položil základ svému budoucímu životnímu triumfu - hvězdným atlasům. V roce 1948 dokončil se svými spolupracovníky svůj první hvězdný atlas - Atlas Coeli, který krátce po českém vydání vyšel i v zahraničí (v nakladatelství Sky Publishing Corporation Cambridge, Massachusetts pod názvem Atlas of heavens) a stal se skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec ze "svého" Skalnatého propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa na Labem, opravil si hvězdárničku a zcela stranou oficiálního vědeckého světa započal práci na dalších hvězdných atlasech. V Brandýse nad Labem vytvořil velkolepou trilogii hvězdných atlasů - atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964), které samozřejmě vyšly též v zahraničí.
Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 k vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků. Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů a kromě astronomie se též věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a oddaným obdivovatelem hor. V roce 1948 vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry. Dokonce napsal i literární novelu Jediné léto, která vyšla ve válečném roce 1940.
10. ledna 1965 Dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Kromě
krátkého nekrologu v Říši hvězd a otištěné pohřební řeči prof. Gregora,
kterou na pohřbu nevyslovil, český tisk mlčel. Svět ovšem na Dr. Bečváře
nezapomněl. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, světově uznávaný astronom českého
původu, v rozsáhlém nekrologu pro prestižní magazín Nature napsal : Smrtí
Dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých
nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvovatele astronomické
kartografii všech dob.