Na vrcholu lodniho kylu
Tento clanek by se take mohl jmenovat Nekolik zastaveni u obzoru
nebo bulvarneji Zmrzly nos. Prave koncem prosince a zacatkem
ledna je totiz nad jiznim obzorem nejlepe pozorovatelna severni
cast souhvezdi Lodni zade (Puppis), ve ktere najdete nekolik
velmi zajimavych a pritom jen malo prohlizenych deep sky objektu.
Neni se cemu divit. Pravdepodobnost, ze se sladi jasna obloha
s cistym obzorem a vasi chuti pozorovat, je asi stejne velka,
jako ze se vam podari odpozorovat minimum zakrytove promenne
v Trapezu. Jestli vas ale neskolila chripka - mne prozatim
kupodivu ne, pokuste se naladit a podivat se do techto koncin.
Nasledujici zastaveni necht jsou vam k tomu malym lakadlem.
Zastaveni prvni
Bezesporu jednim z nejznamejsich objektu Lodni zade je dvojice
vyraznych otevrenych hvezdokup M 46 (NGC 2437) a M 47 (NGC
2422), ktere jsou od sebe vzdaleny pouze jeden a pul stupne. To,
ze druha z nich patrila jistou dobu mezi ztracene messierovy
objekty, snad netreba pripominat. Prejdeme proto rovnou
k pozorovani.
Najdete je snadno. M 46 lezi pet stupnu jizne od alfa Monocerotis
a asi osm stupnu vychodne od gama Canis Majoris. Cestou se pritom
podivejte na jasnou zakrytovou dvojhvezdu R CMa, ktera se meni
v rozmezi 5,7 az 6,3 magnitudy s periodou 1,1359405 dne. Minimum
byste mohli pozorovat v techto nasledujicich nocich: 28.,
29./30. a 30./31. prosince, 5./6., 6./7., 7./8., 14./15. ledna
atd. Proste skoro porad.
Jasnejsi z dvojice hvezdokup je M 47. Jeji celkova hvezdna
velikost se odhaduje na 4,5 magnitudy a je za dobre viditelnosti
bez problemu pozorovatelna i pouhym okem. V triedru se rozpada na
ridkou skupinu jasnych hvezd bez mlhaveho podkladu. Nehodi se
tudiz pro velky dalekohled. Nejjasnejsi hvezda kupy ma hvezdnou
velikost 5,7 mag a najdete u ni ve vzdalenosti 20'' pruvodce 9,7
mag (ADS 6208AC, Sigma 1120). Pobliz stredu, na jiznim okraji
skupiny jasnych hvezd potom lezi dalsi dvojhvezda ADS 6216 (Sigma
1121) siroka jen 7,4''. Jasnosti slozek jsou 7,0 a 7,4 mag.
Na vychod od M 47 narazite na zajimavejsi M 46. Neni sice tak
jasna, nejjasnejsi hvezda na zapadnim okraji ma 8,7 mag, je ale
znacne bohatsi. Jak o ni napsal Honza Kysely (triedr 7x50): "to
je lahudka, velky stribrny pravidelny kruhovy malilinko zrnity
oblacek, bezesporu vedle M 35 az M 38 nejkrasnejsi hvezdokupa na
obloze". Stejne krasna je i ve vetsich pristrojich. Opet Honza
Kysely, tentokrate newton 110/805, zv. 32x: "Jedinecna, obrovska
spousta drobnych skoro stejne jasnych hvezd rozmistena na velke
plose a vcelku izotropne; proste parada, navic na jejim severnim
okraji je planetarka NGC 2438, zcela zrejme nestelarni, krasna
difuzni skvrnka!"
Ano. Na severnim okraji M 46, severozapadne od hvezdy 11 mag,
lezi planetarni mlhovina NGC 2438. I ona muze byt za dobrych
podminek pozorovatelna pomerne malym dalekohledem. Ale podminky
to musi byt doopravdy priznive. Jinak lze tuto temer presne
kruhovou mlhovinu o prumeru 70'' snadno prehlednout.
Jak vypada ve velkych dalekohledech? Nas archiv mlci. Nastesti
ale nemlci jini pozorovatele. Jakub Haloda se ve svem Katalogu
planetarnich mlhovin zminuje, ze je NGC 2438 pozorovatelna jako
mlhavy prstenec se zretelnou tmavou casti. Souhlasi s tim i popis
Susan Frenchove z posledniho cisla zpravodaje Betelgeuze (podzim
1995). V desetipalcovem dalekohledu pri zvetseni 170x se jevi
velka, mirne ovalna a tmavsi ve stredu. Centralni hvezda ma 17,5
mag a neni tudiz pozorovatelna.
Planetarni mlhovinou NGC 2438 ale vycet objektu tohoto zakouti
zdaleka nekonci. Z M 47 vybiha smerem na sever retizek hvezd.
Budete-li ho sledovat, narazite ve vzdalenosti pul stupne na
dalsi otevrenou hvezdokupu NGC 2423. Obsahuje nekolik desitek
slabsich hvezd na plose o prumeru asi deset uhlovych minut. Kupe
pritom dominuje severne od stredu polozena dvojhvezda ADS 6223.
Jeji slozky maji hvezdnou velikost 9,6 a 10,2 mag, avsak uhlovou
vzdalenost pouhych 0,5''. Vetsina pozorovatelu pritom kupu
povazuje za hezci nez M 47 (i ja).
Dva stupne na sever od NGC 2423, porad jeste v jednom zornem poli
triedru, najdete dalsi hvezdokupu Melotte 71. V Sometu binaru je
peknou, slabou skvrnou o prumeru asi osm uhlovych minut, ve ktere
ani bocnim pohledem nerozlisite jednotlive hvezdy. Na
jihozapadnim okraji kupy ale spatrite trojuhelnik slabych hvezd.
Hvezda, ktera tvori jeho severovychodni okraj je opet tesnejsim
parem 10,5, 10,5 mag sirokym 9''.
Opet severnim smerem od Mel 71 narazite na dalsi kupu Mel 72,
ktera je ale jiz hodne slaba. Ja sam jsem ji Sometem pri mhv 5,5
mag videl "az po chvili expozice, jako silene slabou, kruhovou
skvrnku."
Vratite-li se zpet k M 47, tak pul stupne na zapad od ni najdete
naoranzovelou KQ Pup - zakrytovou dvojhvezdu s velmi malym
poklesem jasnosti. Akorat tak pro Kamila Hornocha (z 4,9 na 5,2
mag).
Mozna vas napadne, jestli je vubec takove nakupeni otevrenym
hvezdokup mozne. Je to nahoda? Neni? Je! Vzdalenost M 46 se
odhaduje na 1,7 kpc. M 47 vsak lezi mnohem bliz. Podle jedne
z poslednich praci se vzdalenost kupy odhaduje na 400+-10 pc.
Vzdalenost NGC 2423 se potom udava na 0,9 kpc a Melotte 71 na
2,8 kpc. U posledni z hvezdokup Mel 72 se mi vsak nepodarilo
najit zadny udaj.
Ani planetarni mlhovina NGC 2438 nepatri do M 46. Lezi bliz.
Hvezdokupa a mlhovina maji odlisne radialni rychlosti, stari
hvezdokupy nekolik set milionu let pak jen stezi dovoluje
existenci takoveho utvaru. Planetarka se zrejme nachazi nekolik
set parseku pred hvezdokupou.
Ohrivaci pauza
R Canis Majoris. Kdo by to do ni rekl, ale je to nadmiru zajimava
hvezda. Patri mezi nejblizsi a nejlepe prozkoumane algolidy. Uz
od roku 1887, kdy ji objevil massachusettsky amater Edwin F.
Sawyer, se pritom pozoruje zkracovani jeji periody. Primarni
slozku R CMa tvori hvezda hlavni posloupnosti spektralni tridy
F0-1V s polomerem asi 1,6 Ro a s hmotnosti kolem 1,5 Mo. Sekundar
je podobr spektralni tridy G nebo K s polomerem 1,1 Ro
a hmotnosti pouze 0,2 Mo, ktery vyplnuje Rocheovu mez a ztraci
tak hmotu. Odhaduje se pritom, ze uz prisel o asi osmdesat
procent sve hmoty, ktera z velke casti unikla ven z teto pomerne
stare soustavy.
Podle nekterych pozorovani je take mozne, ze k R CMa patri jeste
treti pruvodce - cerveny trpaslik o hmotnosti 0,5 Mo, ktery obiha
kolem spolecneho teziste po velmi vystredne draze s periodou asi
90 let. Velka poloosa jeho drahy cini asi sedmdesat
astronomickych jednotek.
Zastaveni druhe
Temer presne na jih od M 46, takovych pet stupnu, najdete jasnou
planetarni mlhovinu NGC 2240. Snad jeji nevyhodna poloha pro
severozemske pozorovatele ale zpusobuje, ze je jen velmi malo
sledovana. Byt videt by pritom mela uz v triedru jako hvezda 9.
velikosti 7' severozapadne od trojice hvezd 9 mag a 3' zapadne od
hvezdy temer stejne jasnosti. "Trojice" hvezd jihovychodnim
smerem ma pritom celkem ctyri komponenty ADS 6309AB 9,4 a 9,9
mag, 1,8'', ADS 6309AC 9,4 a 10,3 mag, 25'', ADS 6309AE 9,4
a 11,1 mag, 22''.
Ve vetsim dalekohledu je NGC 2440 naprosto neprehlednutelna,
bezpecne odlisitelna od okolnich hvezd, avsak nijak zvlast velka
(asi tak 25'' v prumeru).
Budete-li pokracovat dal na jih, narazite na dalsi "hnizdo"
otevrenych hvezdokup v okoli M 93 (NGC 2447). Celkova hvezdna
velikost M 93 se pritom odhaduje na asi 6,2 mag a mohla by tudiz
byt za vyjimecne dobrych podminek pozorovatelna i bez
dalekohledu. O necem takovem se napr. zminuje Honza Kysely.
V triedru vypada jako kompaktni, zrnita skvrna o prumeru pres
deset uhlovych minut. Na jejim jihozapadnim okraji potom lezi dve
jasnejsi hvezdy. Pri vetsim prumeru objektivu a zvetseni se
samozrejme rozpadne na mnozstvi slabych hvezd (nejjasnejsi ma
8,2 mag), ktere se koncentruji smerem do stredu, kde je vyrazna
skupinka nekolika hvezd 10. velikosti. Celkovy pocet hvezd
viditelnych v 15 cm dalekohledu lze potom odhadnout na tri
desitky.
Ponekud vetsi problemy budete mit s nedalekou NGC 2482. Uhlovou
velikost ma priblizne stejnou jako M 93 a jako slaba skvrnka by
mohla byt pozorovatelna i triedrem.
Za vyjimecnych podminek se musite pokusit i o podivuhodnou NGC
2467, ktera lezi dva stupne jizne od xi a jeden stupen vychodne
od omikron Puppis. Od ni nemame zadna pozorovani, videt by ale
byt mela.
Kdyz se ovsem podivate na NGC 2467 do takoveho MegaStaru
zjistite, ze v jejim tesnem okoli lezi dalsi dve otevrene
hvezdokupy Haffner 18ab a Haffner 19. Nehlede na mensi uhlove
rozmery a mirne odlisnou polohu se zrejme jedna o tentyz objekt
uvedeny v ruznych katalozich s ruznymi parametry. Chyba lavky! Na
tomto malinkem kousku oblohy totiz najdete jednu z velmi
zajimavych hricek nahody.
V patnacticentimetrovem dalekohledu spatrite (dle B. Skiffa a Ch.
Liginbuhla) mlhovinu o prumeru asi pet uhlovych minut severne od
stredu s hvezdou 8 mag, ktera je ohranicena na jihovychode
hvezdou 11 mag a na severoseverozapade retizkem tri hvezd 11,5
mag. V okoli mlhoviny a v mistech dvojice otevrenych hvezdokup
Haffner 18ab a 19 je trochu vetsi koncentrace slabych hvezd.
Druhe z nich pritom vevodi par Barton 2926 (10,8 a 12,6 mag,
4,4''). Ale jak rikam, domaci pozorovani chybi.
NGC 2467 je rozsahlou oblasti ionizovaneho vodiku, kterou nuti
svitit predevsim stredova hvezda HD 64315. Patri mezi horke
hvezdy spektralni tridy O3, v jejim okoli ale najdete nekolik
dalsich rannych typu hvezd. O mladou hvezdokupu se ale nejedna.
NGC 2467 je soucasti asociace Pup OB2, ktera patri do Orionova
galaktickeho ramene. Lezi vsak 2,5 kiloparseku daleko. Za to, ze
ji vidime tak jasnou, vdecime tzv. Oknu v Lodni zadi, tedy
pruzoru mezi nepruhlednymi oblaky mezihvezdne latky, ve kterem se
prochazejici svetlo zeslabuje jen minimalne. Mlecna draha je tu
proto obzvlast vyrazna.
Haffner 18ab a 19 jsou vsak mnohem dal. Fotometricka mereni
i spektroskopicke studie ukazuji, ze se v obou pripadech jedna
o kompaktni mlade otevrene hvezdokupy, ktere lezi asi 7
kiloparseku daleko. Haffner 19 je priblizne sfericka, stara asi
pet milionu let, Haffner 18ab je protahla podel roviny Galaxie
a je asi o milion roku starsi. Je pritom mozne, ze se obe
nachazeji na vnitrni strane vzdaleneho spiralniho ramene +I,
ktere je snad pokracovanim ramene Persea.
Vyrez z Palomarskeho atlasu, ktery ma rozmery 15x15'. (Ziskate ho
na WWW http:\\stdatu.stsci.edu\dss). V pravem dolnim rohu je
videt mlhovina NGC 2467. Na jejim severovychodnim okraji lezi
protahla Haffner 18ab. V leve horni polovine je potom Haffner
19. Hvezda u leveho dolniho okraje ma hvezdnou velikost 8,1 mag.
Ohrivaci pauza
Lodni zad kdysi patrila spolu s Kylem (Carina) a Plachtami (Vela)
do rozsahleho souhvezdi Lod Argo. Ta byla tak velika, ze na
obloze zabirala pres 1600 stupnu ctverecnich, tedy asi ctyri
procenta cele oblohy. Obsahovala pritom velke mnozstvi jasnych
hvezd (jen tech prvni velikosti bylo kolem desiti), mezi kterymi
se potom vyjimal Canopus s -0,7 magnitudy. Prave u teto hvezdy je
take mozne najit puvod nazvu teto casti oblohy.
Uz v Sumerske risi byl Canopus a jeho okoli spojeno s bohem Ea,
kralem pravod a ochrancem namorniku. Pozdeji doslo k ztotozneni
teto oblasti s lodi Argonautu. Podle povesti se asi padesat
reckych hrdinu v cele s Iasonem vydali do Kolchdy zmocnit zlateho
rouna krale Aieta. To se jim s pomoci Aietovy dcery Medeie
podarilo, a kdyz se po dlouhe, strastiplne ceste vratili domu,
umistila bohyne Athena, ktera pomahala i pri jeji stavbe, lod na
oblohu. Jeste pozdeji byl krestany ucinen pokus prekrtit ji na
Archu Noemovu, ale to se nezdarilo.
Prirovnani teto casti oblohy k lodi je ovsem mozne nalezt u mnoha
kultur. V egyptske mytologii zrejme predstavovala lod, ktera
prevazela bohy v podsveti. Canopus byl potom povazovan za "Hvezdu
Usirovu". Nektere chramy v Hornim Egypte pak byly orientovany
smerem k mistu jeho zapadu v dobe podzimni rovnodennosti.
V devatenactem stoleti ale La Caille navrhl rozdelit Lod Argo na
tri casti: Carina, Puppis a Vela. Souhvezdi Kompasu (Pyxis) bylo
pridano az dodatecne a je umisteno na hranicich puvodni Lode
Argo. Skoda. Souhvezdi bylo rozsahle, ale nikoli extremne. Vzdyt
dnes nejvetsi souhvezdi Hydry zabira na obloze 1300 stupnu
ctverecnich. Na druhou stranu severni okraj souhvezdi byl od
jizniho vzdalen temer sedmdesat pet stupnu a to je doopravdy
ponekud neprakticke.
Zastavka treti
Treti zastavka bude trochu hvezdna. Podivame se totiz na nektere
jasnejsi hvezdy.
Predne tu mame nazloutlou ksi Puppis, veleobra spektralni tridy
G8 s hvezdnou velikosti 3,3 mag. Krome toho, ze lezi pobliz
M 93, na ni ale neni nic zajimaveho. Vychodnim smerem narazite na
ro Puppis, ktera je nejjasnejsi znamou promennou typu delta
Scuti. Meni se v rozmezi 2,68 az 2,78 mag s periodou 0,14088143
dne. Pro vizualni pozorovani tedy nic, moc.
Velmi pozoruhodna je i tau Canis Majoris, ktera je nejjasnejsi
clenkou otevrene hvezdokupy NGC 2362. Na prvni pohled ma v Sometu
podobu nekolika slabych hvezd tesne semknutych kolem hvezdy 4,4
mag. Pri bedlivem bocnim pohledu jich ale uvidite mnohem vic. Ve
vetsim zvetseni je potom sice mala (prumer tak osm uhlovych
minut), ale pekna a ruznoroda. Urcite se na ni podivejte.
Kdyz uz se budete toulat Velkym psem, napr. pri ceste za M 47
a M 46, podivejte se vetsim dalekohledem i na mlhovinu NGC 2359.
Alespon pozorovani Honzy Kyseleho k tomu nabada (newton 110/805,
zv. 32x, 54x): "Nejjasnejsi cast velmi snadna, na prvni pohled,
difuzni zhruba kruhova skvrnka 3,5'x2,5', zjasnujici se do stredu
a s jemne se rozplyvajicimi okraji. Zda se, ze ma v sobe aspon
jednu, nebo mozna i dve, tri slabe hvezdy. Pri pozornejsim
pohledu je videt jeste druhe centrum, jihovychodne od prvniho,
mene napadne, slabsi a zretelne oddelene, okolo hvezdy 10,5 mag,
mensi, sotva 2'x2'. Dokonce je mozna videt jeste treti centrum,
jizne od druheho, tedy nejjiznejsi a take nejslabsi, uz si u nej
nejsem jisty, zda to neni jen blizka dvojice ci trojice hvezd.
Rozmerem podobne druhemu. Ani pri 54x se neda rict nic urciteho.
To co vidim tedy tvori jakysi puloblouk, o delce asi 10',
jednotliva jadra jsou od sebe vzdalena asi 5'; pokud k ni to
treti centrum nepatri, coz bych povazoval skoro za
pravdepodobnejsi, pak lezi na plose asi 7'x3' se dvemi oddelenymi
jadry. Moc pekna, celkova jasnost 9,5 mag."
Bohuzel za nejzajimavejsi jasnou hvezdou Lodni zade musite
vyrazit do jiznich krajin. Ma oznaceni zeta a nazyva se Naos.
Jeji deklinace cini temer -40 stupnu. Alespon za kouknuti vsak
stoji.
Na nasi obloze ma pouhych 2,3 magnitudy. Jedna se vsak o hvezdu
spektralni tridy O4 s povrchovou teplotou kolem 45 000 Kelvinu.
Jeji absolutni bolometricka hvezdna velikost tak cini
nepredstavitelnych -11,3 mag (Slunce ma ubohych +4,8 mag) a patri
mezi nejsvitivejsi zname hvezdy. Pro srovnani pripominam, ze
nejsvitivejsi hvezda HD 93129A (spektralni trida O3) lezi
v asociaci Tr 14 a ma absolutni bolometrickou hvezdnou velikost
asi -12 mag.
Zeta Puppis je tak spolu se skupinou Wolf-Rayetovych hvezd
gama_2 Velorum hlavnim zdrojem ionizujiciho zareni zname mlhoviny
Gum.
Tuto zrejme jenom na fotografickych snimcich viditelnou mlhovinu
objevil v padesatych letech Colin S. Gum (zahynul ve veku 36 let
pri lyzovani ve Svycarsku). Na fotografickych snimcich nalezl
rozsahlou, komplikovanou mlhovinu v oblasti o velikosti vice nez
30x40 stupnu v jiznich oblastech souhvezdi Puppis a Vela. Stred
teto mlhoviny lezi asi 450 parseku daleko, nejblizsi okraj lezi
ale pouze 100 parseku daleko. Cast svetla Gum mlhoviny pritom
zrejme pochazi z vybuchu supernovy, ktera zde vzplanula pred 11
000 roky. Spise se ale jedna o komplex nekolika mlhovin, nez jen
zbytek po jeji explozi.
Cteni do postele
Skoda, ze nemame z nasich zemepisnych sirek vyhled i na zbyvajici
jizni cast Lodni zade. Napriklad v tesne blizkosti zeta Puppis
najdete tri vyrazne otevrene hvezdokupy. Dve z nich pritom nejsou
uvedeny v Atlase Coeli!
Dva a pul stupne severovychodne od zeta Pup lezi NGC 2546. Uz
v malem dalekohledu ji spatrite jako na slabe hvezdy bohatou kupu
o velikosti 50x25'. NGC 2451 najdete 3,5 stupne severozapadne od
zeta Pup. V triedru je za horsich podminek (Mesic v posledni
ctvrti) neprilis napadnym seskupenim nekolika jasnych hvezd bez
mlhaveho podkladu. Nejjasnejsi clenka c Puppis je zretelne
oranzova ((B-V)= 1,7 mag), Tomas Havlik jeji barvu prirovnal
zluto-mirne zelene (jako citron kratce pred dozranim). Na zapad
od ni lezi jasna trojice hvezd.
Posledni hvezdokupa NGC 2477, jedina vyznacena v Atlase Coeli, se
nachazi v blizkosti hvezdy b Puppis. V triedru 10x50 se jevi jako
kruhova skvrna o prumeru asi 25 uhlovych minut, ktera se mirne
zjasnuje smerem do stredu. b Puppis (4,5 mag) lezi na jejim
jihovychodnim okraji. Jeji nejjasnejsi hvezdy maji jen 10.
velikost, je vsak zdaleka nejbohatsi, obsahuje pres sto padesat
hvezd.
Vzdalenost NGC 2477 se odhaduje na 1,6 kpc, stari tri ctvrte
miliardy let. NGC 2546 je pouze jeden kiloparsek daleko a stara
je jen neco pres padesat milionu let. Nejblizsi je NGC 2451.
I kdyz jsem narazil na uvahy, zda se vubec jedna o fyzicky
system, jeji vzdalenost se udava na 250 parseku, stari na 35
milionu let. Jak NGC 2477 tak i NGC 2546 by pritom mohly byt
pozorovatelne i bez dalekohledu.
Dobrou noc
Jiri Dusek