Na vrcholu lodniho kylu


Tento clanek by se take  mohl jmenovat Nekolik zastaveni u obzoru
nebo  bulvarneji Zmrzly  nos.  Prave  koncem prosince  a zacatkem
ledna je  totiz nad jiznim obzorem  nejlepe pozorovatelna severni
cast  souhvezdi Lodni  zade  (Puppis),  ve ktere  najdete nekolik
velmi zajimavych a pritom jen malo prohlizenych deep sky objektu.

Neni  se cemu  divit. Pravdepodobnost,  ze se  sladi jasna obloha
s cistym  obzorem a  vasi chuti  pozorovat, je  asi stejne velka,
jako  ze se  vam  podari  odpozorovat minimum  zakrytove promenne
v Trapezu.  Jestli  vas  ale  neskolila  chripka  -  mne prozatim
kupodivu ne,  pokuste se naladit  a podivat se  do techto koncin.
Nasledujici zastaveni necht jsou vam k tomu malym lakadlem.


Zastaveni prvni

Bezesporu jednim  z nejznamejsich objektu  Lodni zade je  dvojice
vyraznych  otevrenych  hvezdokup  M  46  (NGC  2437)  a M 47 (NGC
2422), ktere jsou od sebe vzdaleny  pouze jeden a pul stupne. To,
ze  druha z  nich patrila  jistou dobu  mezi ztracene  messierovy
objekty,   snad   netreba   pripominat.   Prejdeme  proto  rovnou
k pozorovani.

Najdete je snadno. M 46 lezi pet stupnu jizne od alfa Monocerotis
a asi osm stupnu vychodne od gama Canis Majoris. Cestou se pritom
podivejte na  jasnou zakrytovou dvojhvezdu  R CMa, ktera  se meni
v rozmezi 5,7 az 6,3 magnitudy  s periodou 1,1359405 dne. Minimum
byste  mohli  pozorovat  v   techto  nasledujicich  nocich:  28.,
29./30. a  30./31. prosince, 5./6.,  6./7., 7./8., 14./15.  ledna
atd. Proste skoro porad.

Jasnejsi  z  dvojice  hvezdokup  je  M  47.  Jeji celkova hvezdna
velikost se odhaduje na 4,5  magnitudy a je za dobre viditelnosti
bez problemu pozorovatelna i pouhym okem. V triedru se rozpada na
ridkou  skupinu jasnych  hvezd bez  mlhaveho podkladu.  Nehodi se
tudiz pro  velky dalekohled. Nejjasnejsi hvezda  kupy ma hvezdnou
velikost 5,7 mag a najdete u  ni ve vzdalenosti 20'' pruvodce 9,7
mag  (ADS 6208AC,  Sigma 1120).  Pobliz stredu,  na jiznim okraji
skupiny jasnych hvezd potom lezi dalsi dvojhvezda ADS 6216 (Sigma
1121) siroka jen 7,4''. Jasnosti slozek jsou 7,0 a 7,4 mag.

Na vychod  od M 47  narazite na zajimavejsi  M 46. Neni  sice tak
jasna, nejjasnejsi hvezda  na zapadnim okraji ma 8,7  mag, je ale
znacne bohatsi. Jak  o ni napsal Honza Kysely  (triedr 7x50): "to
je  lahudka, velky  stribrny pravidelny  kruhovy malilinko zrnity
oblacek, bezesporu vedle M 35  az M 38 nejkrasnejsi hvezdokupa na
obloze". Stejne  krasna je i  ve vetsich pristrojich.  Opet Honza
Kysely, tentokrate newton 110/805,  zv. 32x: "Jedinecna, obrovska
spousta drobnych  skoro stejne jasnych hvezd  rozmistena na velke
plose a vcelku izotropne; proste  parada, navic na jejim severnim
okraji je  planetarka NGC 2438,  zcela zrejme nestelarni,  krasna
difuzni skvrnka!"

Ano.  Na severnim  okraji M  46, severozapadne  od hvezdy 11 mag,
lezi  planetarni mlhovina  NGC 2438.  I ona  muze byt  za dobrych
podminek pozorovatelna  pomerne malym dalekohledem.  Ale podminky
to  musi  byt  doopravdy  priznive.  Jinak  lze tuto temer presne
kruhovou mlhovinu o prumeru 70'' snadno prehlednout.

Jak vypada  ve velkych dalekohledech?  Nas archiv mlci.  Nastesti
ale nemlci  jini pozorovatele. Jakub  Haloda se ve  svem Katalogu
planetarnich mlhovin  zminuje, ze je NGC  2438 pozorovatelna jako
mlhavy prstenec se zretelnou tmavou casti. Souhlasi s tim i popis
Susan Frenchove z posledniho  cisla zpravodaje Betelgeuze (podzim
1995).  V desetipalcovem  dalekohledu pri  zvetseni 170x  se jevi
velka, mirne ovalna a tmavsi  ve stredu. Centralni hvezda ma 17,5
mag a neni tudiz pozorovatelna.

Planetarni mlhovinou  NGC 2438 ale  vycet objektu tohoto  zakouti
zdaleka  nekonci. Z  M 47  vybiha smerem  na sever retizek hvezd.
Budete-li  ho sledovat,  narazite  ve  vzdalenosti pul  stupne na
dalsi  otevrenou hvezdokupu  NGC 2423.  Obsahuje nekolik  desitek
slabsich hvezd na plose o  prumeru asi deset uhlovych minut. Kupe
pritom dominuje  severne od stredu polozena  dvojhvezda ADS 6223.
Jeji slozky maji hvezdnou velikost  9,6 a 10,2 mag, avsak uhlovou
vzdalenost  pouhych  0,5''.   Vetsina  pozorovatelu  pritom  kupu
povazuje za hezci nez M 47 (i ja).

Dva stupne na sever od NGC 2423, porad jeste v jednom zornem poli
triedru, najdete dalsi hvezdokupu Melotte  71. V Sometu binaru je
peknou, slabou skvrnou o prumeru asi osm uhlovych minut, ve ktere
ani   bocnim   pohledem   nerozlisite   jednotlive   hvezdy.   Na
jihozapadnim okraji kupy ale  spatrite trojuhelnik slabych hvezd.
Hvezda, ktera  tvori jeho severovychodni okraj  je opet tesnejsim
parem 10,5, 10,5 mag sirokym 9''.

Opet severnim  smerem od Mel  71 narazite na  dalsi kupu Mel  72,
ktera je ale jiz hodne slaba. Ja  sam jsem ji Sometem pri mhv 5,5
mag videl  "az po chvili  expozice, jako silene  slabou, kruhovou
skvrnku."

Vratite-li se zpet k M 47, tak  pul stupne na zapad od ni najdete
naoranzovelou  KQ  Pup  -  zakrytovou  dvojhvezdu  s  velmi malym
poklesem jasnosti. Akorat  tak pro Kamila Hornocha (z  4,9 na 5,2
mag).

Mozna  vas napadne,  jestli  je  vubec takove  nakupeni otevrenym
hvezdokup  mozne. Je  to nahoda?   Neni? Je!  Vzdalenost M  46 se
odhaduje  na 1,7  kpc. M  47 vsak  lezi mnohem  bliz. Podle jedne
z poslednich praci se vzdalenost kupy odhaduje na 400+-10 pc.

Vzdalenost NGC  2423 se potom  udava na 0,9  kpc a Melotte  71 na
2,8  kpc. U  posledni z  hvezdokup Mel  72 se  mi vsak nepodarilo
najit zadny udaj.

Ani  planetarni mlhovina  NGC 2438  nepatri do  M 46.  Lezi bliz.
Hvezdokupa  a  mlhovina  maji  odlisne  radialni rychlosti, stari
hvezdokupy  nekolik  set  milionu  let  pak  jen  stezi  dovoluje
existenci takoveho  utvaru. Planetarka se  zrejme nachazi nekolik
set parseku pred hvezdokupou.

Ohrivaci pauza

R Canis Majoris. Kdo by to do ni rekl, ale je to nadmiru zajimava
hvezda. Patri  mezi nejblizsi a nejlepe  prozkoumane algolidy. Uz
od  roku 1887,  kdy ji  objevil massachusettsky  amater Edwin  F.
Sawyer,  se  pritom  pozoruje  zkracovani  jeji periody. Primarni
slozku R  CMa tvori hvezda  hlavni posloupnosti spektralni  tridy
F0-1V s polomerem asi 1,6 Ro a s hmotnosti kolem 1,5 Mo. Sekundar
je  podobr  spektralni  tridy  G   nebo  K  s  polomerem  1,1  Ro
a hmotnosti pouze  0,2 Mo, ktery  vyplnuje Rocheovu mez  a ztraci
tak  hmotu.  Odhaduje  se  pritom,  ze  uz  prisel o asi osmdesat
procent sve hmoty, ktera z velke  casti unikla ven z teto pomerne
stare soustavy.

Podle nekterych pozorovani je take mozne,  ze k R CMa patri jeste
treti pruvodce - cerveny trpaslik o hmotnosti 0,5 Mo, ktery obiha
kolem spolecneho teziste po velmi  vystredne draze s periodou asi
90   let.   Velka   poloosa   jeho   drahy   cini  asi  sedmdesat
astronomickych jednotek.


Zastaveni druhe


Temer presne na jih od M  46, takovych pet stupnu, najdete jasnou
planetarni  mlhovinu NGC  2240.  Snad  jeji nevyhodna  poloha pro
severozemske  pozorovatele ale  zpusobuje, ze  je jen  velmi malo
sledovana. Byt videt  by pritom mela uz v  triedru jako hvezda 9.
velikosti 7' severozapadne od trojice hvezd 9 mag a 3' zapadne od
hvezdy  temer  stejne  jasnosti.  "Trojice"  hvezd  jihovychodnim
smerem  ma pritom  celkem ctyri  komponenty ADS  6309AB 9,4 a 9,9
mag,  1,8'', ADS  6309AC 9,4  a 10,3  mag, 25'',  ADS 6309AE  9,4
a 11,1 mag, 22''.

Ve  vetsim  dalekohledu  je  NGC  2440 naprosto neprehlednutelna,
bezpecne odlisitelna od okolnich  hvezd, avsak nijak zvlast velka
(asi tak 25'' v prumeru).

Budete-li  pokracovat  dal  na  jih,  narazite  na dalsi "hnizdo"
otevrenych  hvezdokup v  okoli M  93 (NGC  2447). Celkova hvezdna
velikost M 93 se pritom odhaduje na  asi 6,2 mag a mohla by tudiz
byt   za   vyjimecne   dobrych   podminek   pozorovatelna  i  bez
dalekohledu.  O  necem  takovem  se  napr.  zminuje Honza Kysely.
V triedru  vypada jako  kompaktni, zrnita  skvrna o  prumeru pres
deset uhlovych minut. Na jejim jihozapadnim okraji potom lezi dve
jasnejsi  hvezdy.  Pri  vetsim  prumeru  objektivu  a zvetseni se
samozrejme  rozpadne na  mnozstvi slabych  hvezd (nejjasnejsi  ma
8,2 mag), ktere  se koncentruji smerem do stredu,  kde je vyrazna
skupinka  nekolika  hvezd  10.  velikosti.  Celkovy  pocet  hvezd
viditelnych  v  15  cm  dalekohledu  lze  potom  odhadnout na tri
desitky.

Ponekud vetsi  problemy budete mit s  nedalekou NGC 2482. Uhlovou
velikost ma priblizne  stejnou jako M 93 a  jako slaba skvrnka by
mohla byt pozorovatelna i triedrem.

Za vyjimecnych  podminek se musite  pokusit i o  podivuhodnou NGC
2467, ktera lezi  dva stupne jizne od xi  a jeden stupen vychodne
od omikron  Puppis. Od ni  nemame zadna pozorovani,  videt by ale
byt mela.

Kdyz  se  ovsem  podivate  na  NGC  2467  do  takoveho  MegaStaru
zjistite,  ze  v  jejim  tesnem  okoli  lezi  dalsi  dve otevrene
hvezdokupy  Haffner 18ab  a Haffner  19. Nehlede  na mensi uhlove
rozmery a mirne  odlisnou polohu se zrejme jedna  o tentyz objekt
uvedeny v ruznych katalozich s ruznymi parametry. Chyba lavky! Na
tomto  malinkem  kousku  oblohy   totiz  najdete  jednu  z  velmi
zajimavych hricek nahody.

V patnacticentimetrovem dalekohledu spatrite (dle B. Skiffa a Ch.
Liginbuhla) mlhovinu o prumeru asi  pet uhlovych minut severne od
stredu  s  hvezdou  8  mag,  ktera  je  ohranicena na jihovychode
hvezdou 11  mag a na  severoseverozapade retizkem tri  hvezd 11,5
mag. V  okoli mlhoviny a  v mistech dvojice  otevrenych hvezdokup
Haffner  18ab a  19 je  trochu vetsi  koncentrace slabych  hvezd.
Druhe  z nich  pritom vevodi  par Barton  2926 (10,8  a 12,6 mag,
4,4''). Ale jak rikam, domaci pozorovani chybi.

NGC 2467  je rozsahlou oblasti  ionizovaneho vodiku, kterou  nuti
svitit  predevsim  stredova  hvezda  HD  64315.  Patri mezi horke
hvezdy  spektralni tridy  O3, v  jejim okoli  ale najdete nekolik
dalsich rannych typu hvezd. O mladou hvezdokupu se ale nejedna.

NGC 2467  je soucasti asociace  Pup OB2, ktera  patri do Orionova
galaktickeho ramene. Lezi vsak 2,5  kiloparseku daleko. Za to, ze
ji  vidime  tak  jasnou,  vdecime  tzv.  Oknu  v Lodni zadi, tedy
pruzoru mezi nepruhlednymi oblaky mezihvezdne latky, ve kterem se
prochazejici svetlo  zeslabuje jen minimalne. Mlecna  draha je tu
proto obzvlast vyrazna.

Haffner  18ab  a  19  jsou  vsak  mnohem dal. Fotometricka mereni
i spektroskopicke studie  ukazuji, ze se  v obou pripadech  jedna
o kompaktni   mlade  otevrene   hvezdokupy,  ktere   lezi  asi  7
kiloparseku daleko.  Haffner 19 je priblizne  sfericka, stara asi
pet milionu  let, Haffner 18ab  je protahla podel  roviny Galaxie
a je  asi  o  milion  roku  starsi.  Je  pritom  mozne, ze se obe
nachazeji  na  vnitrni  strane  vzdaleneho  spiralniho ramene +I,
ktere je snad pokracovanim ramene Persea.

Vyrez z Palomarskeho atlasu, ktery ma rozmery 15x15'. (Ziskate ho na WWW http:\\stdatu.stsci.edu\dss). V pravem dolnim rohu je videt mlhovina NGC 2467. Na jejim severovychodnim okraji lezi protahla Haffner 18ab. V leve horni polovine je potom Haffner 19. Hvezda u leveho dolniho okraje ma hvezdnou velikost 8,1 mag.
Ohrivaci pauza Lodni zad kdysi patrila spolu s Kylem (Carina) a Plachtami (Vela) do rozsahleho souhvezdi Lod Argo. Ta byla tak velika, ze na obloze zabirala pres 1600 stupnu ctverecnich, tedy asi ctyri procenta cele oblohy. Obsahovala pritom velke mnozstvi jasnych hvezd (jen tech prvni velikosti bylo kolem desiti), mezi kterymi se potom vyjimal Canopus s -0,7 magnitudy. Prave u teto hvezdy je take mozne najit puvod nazvu teto casti oblohy. Uz v Sumerske risi byl Canopus a jeho okoli spojeno s bohem Ea, kralem pravod a ochrancem namorniku. Pozdeji doslo k ztotozneni teto oblasti s lodi Argonautu. Podle povesti se asi padesat reckych hrdinu v cele s Iasonem vydali do Kolchdy zmocnit zlateho rouna krale Aieta. To se jim s pomoci Aietovy dcery Medeie podarilo, a kdyz se po dlouhe, strastiplne ceste vratili domu, umistila bohyne Athena, ktera pomahala i pri jeji stavbe, lod na oblohu. Jeste pozdeji byl krestany ucinen pokus prekrtit ji na Archu Noemovu, ale to se nezdarilo. Prirovnani teto casti oblohy k lodi je ovsem mozne nalezt u mnoha kultur. V egyptske mytologii zrejme predstavovala lod, ktera prevazela bohy v podsveti. Canopus byl potom povazovan za "Hvezdu Usirovu". Nektere chramy v Hornim Egypte pak byly orientovany smerem k mistu jeho zapadu v dobe podzimni rovnodennosti. V devatenactem stoleti ale La Caille navrhl rozdelit Lod Argo na tri casti: Carina, Puppis a Vela. Souhvezdi Kompasu (Pyxis) bylo pridano az dodatecne a je umisteno na hranicich puvodni Lode Argo. Skoda. Souhvezdi bylo rozsahle, ale nikoli extremne. Vzdyt dnes nejvetsi souhvezdi Hydry zabira na obloze 1300 stupnu ctverecnich. Na druhou stranu severni okraj souhvezdi byl od jizniho vzdalen temer sedmdesat pet stupnu a to je doopravdy ponekud neprakticke. Zastavka treti Treti zastavka bude trochu hvezdna. Podivame se totiz na nektere jasnejsi hvezdy. Predne tu mame nazloutlou ksi Puppis, veleobra spektralni tridy G8 s hvezdnou velikosti 3,3 mag. Krome toho, ze lezi pobliz M 93, na ni ale neni nic zajimaveho. Vychodnim smerem narazite na ro Puppis, ktera je nejjasnejsi znamou promennou typu delta Scuti. Meni se v rozmezi 2,68 az 2,78 mag s periodou 0,14088143 dne. Pro vizualni pozorovani tedy nic, moc. Velmi pozoruhodna je i tau Canis Majoris, ktera je nejjasnejsi clenkou otevrene hvezdokupy NGC 2362. Na prvni pohled ma v Sometu podobu nekolika slabych hvezd tesne semknutych kolem hvezdy 4,4 mag. Pri bedlivem bocnim pohledu jich ale uvidite mnohem vic. Ve vetsim zvetseni je potom sice mala (prumer tak osm uhlovych minut), ale pekna a ruznoroda. Urcite se na ni podivejte. Kdyz uz se budete toulat Velkym psem, napr. pri ceste za M 47 a M 46, podivejte se vetsim dalekohledem i na mlhovinu NGC 2359. Alespon pozorovani Honzy Kyseleho k tomu nabada (newton 110/805, zv. 32x, 54x): "Nejjasnejsi cast velmi snadna, na prvni pohled, difuzni zhruba kruhova skvrnka 3,5'x2,5', zjasnujici se do stredu a s jemne se rozplyvajicimi okraji. Zda se, ze ma v sobe aspon jednu, nebo mozna i dve, tri slabe hvezdy. Pri pozornejsim pohledu je videt jeste druhe centrum, jihovychodne od prvniho, mene napadne, slabsi a zretelne oddelene, okolo hvezdy 10,5 mag, mensi, sotva 2'x2'. Dokonce je mozna videt jeste treti centrum, jizne od druheho, tedy nejjiznejsi a take nejslabsi, uz si u nej nejsem jisty, zda to neni jen blizka dvojice ci trojice hvezd. Rozmerem podobne druhemu. Ani pri 54x se neda rict nic urciteho. To co vidim tedy tvori jakysi puloblouk, o delce asi 10', jednotliva jadra jsou od sebe vzdalena asi 5'; pokud k ni to treti centrum nepatri, coz bych povazoval skoro za pravdepodobnejsi, pak lezi na plose asi 7'x3' se dvemi oddelenymi jadry. Moc pekna, celkova jasnost 9,5 mag." Bohuzel za nejzajimavejsi jasnou hvezdou Lodni zade musite vyrazit do jiznich krajin. Ma oznaceni zeta a nazyva se Naos. Jeji deklinace cini temer -40 stupnu. Alespon za kouknuti vsak stoji. Na nasi obloze ma pouhych 2,3 magnitudy. Jedna se vsak o hvezdu spektralni tridy O4 s povrchovou teplotou kolem 45 000 Kelvinu. Jeji absolutni bolometricka hvezdna velikost tak cini nepredstavitelnych -11,3 mag (Slunce ma ubohych +4,8 mag) a patri mezi nejsvitivejsi zname hvezdy. Pro srovnani pripominam, ze nejsvitivejsi hvezda HD 93129A (spektralni trida O3) lezi v asociaci Tr 14 a ma absolutni bolometrickou hvezdnou velikost asi -12 mag. Zeta Puppis je tak spolu se skupinou Wolf-Rayetovych hvezd gama_2 Velorum hlavnim zdrojem ionizujiciho zareni zname mlhoviny Gum. Tuto zrejme jenom na fotografickych snimcich viditelnou mlhovinu objevil v padesatych letech Colin S. Gum (zahynul ve veku 36 let pri lyzovani ve Svycarsku). Na fotografickych snimcich nalezl rozsahlou, komplikovanou mlhovinu v oblasti o velikosti vice nez 30x40 stupnu v jiznich oblastech souhvezdi Puppis a Vela. Stred teto mlhoviny lezi asi 450 parseku daleko, nejblizsi okraj lezi ale pouze 100 parseku daleko. Cast svetla Gum mlhoviny pritom zrejme pochazi z vybuchu supernovy, ktera zde vzplanula pred 11 000 roky. Spise se ale jedna o komplex nekolika mlhovin, nez jen zbytek po jeji explozi. Cteni do postele Skoda, ze nemame z nasich zemepisnych sirek vyhled i na zbyvajici jizni cast Lodni zade. Napriklad v tesne blizkosti zeta Puppis najdete tri vyrazne otevrene hvezdokupy. Dve z nich pritom nejsou uvedeny v Atlase Coeli! Dva a pul stupne severovychodne od zeta Pup lezi NGC 2546. Uz v malem dalekohledu ji spatrite jako na slabe hvezdy bohatou kupu o velikosti 50x25'. NGC 2451 najdete 3,5 stupne severozapadne od zeta Pup. V triedru je za horsich podminek (Mesic v posledni ctvrti) neprilis napadnym seskupenim nekolika jasnych hvezd bez mlhaveho podkladu. Nejjasnejsi clenka c Puppis je zretelne oranzova ((B-V)= 1,7 mag), Tomas Havlik jeji barvu prirovnal zluto-mirne zelene (jako citron kratce pred dozranim). Na zapad od ni lezi jasna trojice hvezd. Posledni hvezdokupa NGC 2477, jedina vyznacena v Atlase Coeli, se nachazi v blizkosti hvezdy b Puppis. V triedru 10x50 se jevi jako kruhova skvrna o prumeru asi 25 uhlovych minut, ktera se mirne zjasnuje smerem do stredu. b Puppis (4,5 mag) lezi na jejim jihovychodnim okraji. Jeji nejjasnejsi hvezdy maji jen 10. velikost, je vsak zdaleka nejbohatsi, obsahuje pres sto padesat hvezd. Vzdalenost NGC 2477 se odhaduje na 1,6 kpc, stari tri ctvrte miliardy let. NGC 2546 je pouze jeden kiloparsek daleko a stara je jen neco pres padesat milionu let. Nejblizsi je NGC 2451. I kdyz jsem narazil na uvahy, zda se vubec jedna o fyzicky system, jeji vzdalenost se udava na 250 parseku, stari na 35 milionu let. Jak NGC 2477 tak i NGC 2546 by pritom mohly byt pozorovatelne i bez dalekohledu. Dobrou noc Jiri Dusek