Re, Sopdeta, Sah a ti druzi
Staroveka astronomie, diky ohromne casove odlehlosti a minimalnimu mnozstvi dochovanych (a srozumitelnych) zaznamu, je predmetem mnoha dohadu. Jiste ovsem je, ze se lide jiz pred nekolika tisici roky z nabozenskych i ryze praktickych duvodu o hvezdne nebe intenzivne zajimali. V Egypte, po kterem jsem tri tydny jezdil, to bylo videt vice nez jasne. Podle nasich dnesnich predstav povazovali Egyptane za hvezdy vse s vyjimkou Slunce a Mesice. Verili, ze jich je nekonecne mnoho a vetsinou je pokladali za deti boha zeme Geba a bohyne nebe Nut. Nut je pritom kazde rano pojidala a kazdy vecer opet rodila. Zasadni roli vsak hralo Slunce, ktere bylo ztelesnenim jednoho z nejvyssich bohu Rea a pozdeji i rady jinych. (Coz je pripad mnohych dalsich vyznamnejsich bohu.) Jednu dobu, za vlady faraona Achnatona ve 14. stoleti pred nasim letopoctem, bylo dokonce prohlaseno za boha jedineho - Atona. To ovsem nemelo dlouheho trvani. Slunecni kult ridil doslova a do pismene zivot Egyptana od narozeni do smrti i od rana do vecera: Chramy a vubec vetsina obytnych staveb se zasadne nachazela na vychodnim brehu zivotodarneho Nilu, hroby a zadusni chramy potom na brehu zapadnim. V mnoha chramech take potkate stihle, vysoke obelisky. Jejich kdysi pozlacene spice ve tvaru miniaturnich pyramid byly po ranu vzdy prvnim mistem, kam zasvitilo Slunce. Jejich lesk pak tuto radostnou udalost oznamoval do sirokeho okoli. Krasnym prikladem je tricetimetrovy obelisk kralovny Hatsepsovet v Amonove chramu ve Vesetu, dnesnim Karnaku, postaveny kolem roku 1500 pred nasim letopoctem. Existovalo take mesto On (recky Heliopolis, Slunecni mesto), ktere bylo vyznamnym centrem slunecniho kultu. Dnes se trosky tohoto mesta nachazeji na kahirskem predmesti. Podle vykopavek byl soucasti velkeho chramu posvatny zaspicately kamen, z nehoz se pozdeji vyvinul obelisk. Vyobrazeni slunecniho boha, at uz predstavovaneho Atumem, Reem, Amonem a dalsimi najdete vsude. Jeho osobu na kresbach take casto symbolizuje pouze "oko" - krouzek s teckou uvnitr, ktery tez byl hieroglyfickym znakem jeho jmena (a my ho pouzivame dodnes). Take rozsahly skalni chram Abu Simbel a Amonuv chram ve Vesetu byly orientovany vzhledem k vychodu Slunce. Abu Simbel byl postaven Ramessem II. ve 13. stoleti pred nasim letopoctem tak, aby vychazeji Slunce nekolikrat do roka zasvitilo az na stenu nejsvetejsi svatyne, ktera je ulozena sedesat ctyri metru hluboko ve skale. Svetlo tak ozarilo obrazy bohu Amenrea, Raharachteje a krale Ramesse II. Vedle stojici buh podsveti Ptah pritom zustal ve stinu. Obdobne orientovan je i Amonuv chram ve Vesetu (recky Theby, dnes Karnak), ktery byl vyznamnym nabozenskym strediskem predevsim v obdobi Nove rise (16. az 10. stoleti pr.n.l.). Hlavni trida, ktera probiha vsemi nejvetsimi pylony, je postavena smerem, ve kterem v dobe zimniho slunovratu vychazelo a zapadalo Slunce. Musel to byt nadherny pohled. Jak uz jsem naznacil, patril mezi slunecni bohy i Hor - buh Slunce, nebe a svetla. Nekdy se take rika, ze "vladl obema ocim", tedy Slunci a Mesici. V teto souvislosti se stare myty a legendy zminuji o jeho stryci Sutechovi, ktery byl bohem pousti, bouri, zeme a tmy, ztelesnenim vseho zla, bratrem a vrahem Usira. Hor a Sutech se dostali do sporu, ktery byl vyrazem odvekeho boje mezi svetlem a tmou. Spor se promenil v nelitostny zapas, ve kterem Sutech vypichl Horovi obe oci, a Hor ho za to vykastroval. Trochu hororovy pribeh, ze? A to Sutech delal jeste horsi veci... Hor byl tez krvavym valecnikem. Proto take Egyptane nazyvali Mars "Rudym Horem". Slunci nejblizsi Merkur pak predstavoval Sutecha, Venuse Usira, boha mrtvych a vladce podsveti, Jupiter byl nazyvan "Hvezda jihu" a nepatril zadnemu bohu, Saturn byl "Hvezdou zapadu" ci tzv. Nebesky byk Hor. Take Mesic, nazyvan ah, byl uctivan jako buh. Egyptane si v nem zosobnili hned nekolik bohu, predevsim Thovta, Chonse a Aha. Zpravidla byl pritom povazovan za nocni protejsek Slunce. Take on plul na nebeske lodi, obvykle ve spolecnosti bohu a pavianu. Jeho lod tahlo sprezeni cernych sakalu nebo ji tlacil posvatny skarabeus. Tmava mista na mesicni tvari si pritom Egyptane vysvetlovali ztratou svetla, ktere buh Thovt prohral v kostkach s bohyni Nut. Tato prohrana cast tvorila dvaasedmdesatinu jeho svetla a Nut z ni vytvorila pet dni v roce. Tim se dostavame ke kalendari. Egyptane delili rok na tri rocni obdobi - zaplavu, setbu, sklizen, z nichz kazde melo ctyri mesice po triceti dnech. K nim pridavali pet dni svatku. Dohromady mel egyptsky rok 365 dni. Protoze vsak nezavedli prestupne roky, opozdoval se tento kalendar za slunecnim rokem kazdorocne zhruba o ctvrt dne. Oba roky se pritom sesly jednou za 1460 let v den, kdy se ranni vychod Siria na zemepisne sirce Mennoferu shodoval s rannim vychodem Slunce (coz bylo 19. cervence). Proto se take tomuto obdobi rikalo Siriova perioda. Za 1460 let prosel Novy rok, tzv. prvni thovt, vsemi 365 dny kalendare. Egyptane samozrejme vedeli, ze je Novy rok toulavy a ze ho slavi postupne v ruznych dnech. Kalendar vsak nebyl prizpusoben z nabozenskych duvodu. Knezi vyzadovali, aby se svatky, ve kterych se prinasely bohum obeti a ktere byly vazany na obcansky kalendar nesouhlasici s astronomickym, neopakovaly ve stale stejnou rocni dobu, ale aby prochazely vsemi mesici roku. Proto take faraonove skladali prisahu, ze nezmeni delku roku... V polovine cervence pritom do Mennoferu priplouvala prvni "velka vlna" kazdorocnich zivotne dulezitych nilskych zaplav, za jejichz bohyni byla povazovana Sopdet. Uz ve Stare risi (kolem 2500 pr.n.l.) byla tudiz ztotoznena se Siriem, ktery v teto dobe vychazel a oznamoval tak prichod zaplav. Na jednom z napisu Ramesse II. (asi 1290-1224 pr.n.l.) lze cist: vychazi Sopdet-Eset za jitra Noveho roku, zvestujic blahodarnost (prilivu vod) Nilu. Mimo to byla Sopdet spolu se Sahem, dnesnim Orionem, pruvodkyni a ochrankyni mrtvych; pripadala ji zejmena pece o spravne omyvani a ocistovani tel pri pohrebnich obradech. Orion coby Sah (Pozdeji Sah splynul s vladcem rise podsveti Usirem.) byl povazovan Egyptany za jedno z nejvyraznejsich souhvezdi. Spolu se Siriem a "Byci kytou" boha Sutecha, kterou tvorily hvezdy Velkeho vozu, je take jednim z mala dnes identifikovanych hvezd ci souhvezdi. Byci kyta je ale take nekdy prirazovana bohu Meskhetiovi. Je pritom jasne, ze Egyptane znali oblohu dokonale a rozlisovali velke mnozstvi ruznych souhvezdi. Hvezdy rozdelovali do tri skupin: na "neuhasinajici" ci "nehynouci", "neunavne" a "slouzici". Do prvni patrily ty, ktere na zemepisne sirce Mennoferu byly cirkumpolarni. Doprovazely slunecniho boha na jeho denni plavbe oblohou a tvorily posadku jeho lodi. Do druhe skupiny patrily hvezdy, ktere tvorily posadku slunecni lodi pri nocni plavbe, kdy se buh vracel podsvetim ze zapadu na vychod. Tricet sest vybranych hvezd pak patrilo do treti skupiny. Tyto hvezdy, pripadne jejich skupiny, ovladaly jeden ze triceti sesti dilu, na ktere si Egyptane rozdelili oblohu. Protoze kulminace (nekdy se rika, ze vychod) kazde takove hvezdy vymezovala desetidenni obdobi, pokladali je i za bohy techto obdobi. Mely tudiz funkci kalendare. Zaroven slouzily i k mereni casu behem noci. Rekove pozdeji nazvali tyto skupiny jako tzv. decans, tedy dekady. Jen nektere z techto casti se ale podarilo dnes identifikovat. To ostatne plati i pro zbyvajici souhvezdi. Cast hvezd Labute a Cephea tvorila Krokodyla, jasne hvezdy Draka predstavovaly Hrocha (Hippotamus), vedle se nachazely Dve pacholata (sloupky, na ktere se u brehu uvazovaly lode) a Velky vuz byl Byci kytou ci nozem, kterym se rozevirala usta mumie. Mimochodem v nekterych hrobech Horniho Egypta byly nalezeny modely tohoto noze zhotovene z meteorickeho zeleza. V obou pripadech se ale jednalo o dve ruzne reprezentace stejneho boha. Mlecna draha byla Nebeskym Nilem. Je take mozne, ze Velky pes predstavoval bohyni pravdy a spravedlnosti, dceru boha Rea, Maat. Dekadu Lode asi tvoril Pegasuv ctverec. Souhvezdi Blizencu mohl byt Utocnik, Pastyr Muz s lany, Lev Lvem. Jiste naznaky teto identifikace lze najit v kresbach mnohych hrobek a nekterych dochovanych textech. V tech, co pochazi z pyramidy faraona Venise z pate dynastie (kolem roku 2400 pr.n.l.), byla objevena zminka o Plejadach. Velmi prominentni tez byla Polarka, tehdy Thuban, ve kterou se podle oficialniho uceni menil, resp. na kterou vystupoval mrtvy faraon. Orientace vchodu pyramid smerem k teto hvezde je ale jen stezi prijatelna. Casto se lze docist, ze tak byla postavena Velka (Chufevova) pyramida v Gize. Uz John Herschel predpokladal, ze vstupni chodba sklonena pod uhlem 26,523 stupne mirila prave na hvezdu alfa Draconis. Dick Walker z Naval Observatory ale prisel s mnohem elegantnejsim napadem. Uhel 26,523 stupne je velmi blizky k uhlu 26,565 stupne. Polozite-li pritom na okraj dvou stejne velkych kvadru vedle sebe shodny kvadr treti, bude uhel, ktery svira hrana spodniho kvadru s protilehlou hranou vrchniho kvadru, roven 26,5 stupne. Matematicky receno tan 26,565 = 1/2. Pote uz staci jen prokopat prislusnou chodbu. Ostatne v teto souvislosti se krasne o pyramidach zminuje i Vojtech Zamarovsky ve sve knize Bohove a kralove stareho Egypta: "Mluvime-li o Chufevovi a jeho pyramide, nemuzeme se nezminit o tom, co jeden z vyzkumniku nazval pyramidomanii a jiny jeste vystizneji pyramidiotismem. Z udaju o jejich vnejsich rozmerech, pomeru stran k vysce, ze sklonu sten a chodeb, z rozmeru vnitrnich komor atd. vytvorili ruzni zkoumatele uplnou ciselnou mystiku. Zjistili napriklad, ze lze z pyramidy odvodit moderni jednotky mer a vah, zejmena britske; ze stavitele pyramidy znali Ludolfovo cislo, zlaty rez, dokonce kvadraturu kruh; ze pyramida udava pocet dni v roce, delku slunecniho roku (s presnosti na miliontiny sekundy), vzdalenost Zeme Slunce (jednou v milich, jindy v kilometrech); ze z pyramidy lze vypocitat atomove vahy vsech prvku, hustotu zemekoule atd. cili ze to vsechno Egyptane znali a do rozmeru pyramidy jaksi zasifrovali. Jini se dostali az k nabozenske mystice a tvrdili, ze pyramida je kamennou bibli, ve ktere je obsazena vsechna moudrost lidstva, a kalendar osudu clovecenstva, z nehoz lze vycist veskerou minulost a budoucnost narodu. Nasli se i takovi, kteri popirali, ze je lidskym vytvorem, a pripisovali jeji projekt bohu. Nejnoveji zas vznesli otazku, zda se pri jeji stavbe nedostali ke slovu mimozemstane. ... Jen malokteri z nich videli pyramidy na vlastni oci. Ostatne je ani prilis nezajimaly. Ackoli je jich v Egypte sedmdesat az osmdesat, vsechny sve vypocty vyvozovali jedine z teto Velke pyramidy, jako by jine neexistovali. Co k tomu dodat? Snad jen, ze zakladna Chufevovy pyramidy nyni meri 230,4 krat 230,4 metru a vysoka je 137,3 metru. Sklon sten cini 51 stupnu 50 minut 40 sekund. Pohrebni komora ma pudorys 10,4 krat 5,2 metru a vysoka je 5,8 metru. Jiri Dusek