Amaterska prohlidka oblohy
Kdesi na samem pocatku historie Amaterske prohlidky oblohy stoji jaro roku
1986, kdy se dva pratele, studenti a astronomove amateri - Karel Kolomaznik
a Leos Ondra sesli nad sklenkou vina a poprve ( kdy to bylo doopravdy
poprve, se uz nedozvime) si uvedomili podivnost situace, kdy chybi dukladny
a spolehlivy pruvodce po nekolika desitkach nebeskych objektu, ktere coby
demonstratori noc co noc ukazovali navsetevnikum hvezdarny.
Proto se spolecne rozhodli, ze se sami pokusi poznat hvezdne nebe tak, jak
jen to pujde nejlepe, aby se pak s nutnou davkou odvahy, pozorovanim
nabytych zkusenosti a vyberem z literatury pokusili takoveho pruvodce
sestavit vlastnimi silami. Nastesti tenkrat nevedeli, ze neco jako jejich
zamyslena kniha uz preci jen ve svete (tehdy vsak za zeleznou oponou)
existuje (a dokonce v nejedne verzi).
Brzy - jak se rika: do roka a do dne - zjistili, ze sami na brime, jez se
tehdy jeste jmenovalo Brnenska prohlidka oblohy (proc ne, kdyz vsichni
tehdejsi pozorovatele byli z Brna), nestaci, a ze se budou muset do prace
zapojit dalsi pozorovatele. Zaroven se sfera jejich zajmu rozrostla na vse,
co je vyznaceno ve skvelem a dosud neprekonanem Atlase Coeli Antonina
Becvare. Prvnim z tech novych pozorovatelu se stal Jirka Dusek, ktery se
brzy dostal az do samotneho vedeni projektu.
Nekdy ve druhe polovine roku 1988 se ujal soucasny nazev Amaterska
prohlidka oblohy. 14. brezna 1989 vyslo prvni cislo xeroxovaneho zpravodaje
pokrteneho Bily trpaslik, ktery jako odmenu za sva pozorovani (a pouze za
ne) dostavali vsichni aktivni pozorovatele. Projekt se totiz rychle
rozrustal, takze bylo treba zajistit nejakou zpetnou vazbu mezi vedenim
a jednotlivymi pozorovateli, rozesetymi jiz po celem Uzemi byvaleho
Ceskoslovenska.
Zpocatku byl Trpaslik slozen pouze z prispevku Leose a Jirky, dnes vsak do
nej vice ci mene pravidelne prispiva temer desitka astronomu amateru
i profesionalu. Jeho zaber je siroky, je vsak snaha, aby clanky v nem
vychazejici mely alespon nejakou souvislost s pozorovanim objektu nocni
oblohy.
Amaterska prohlidka oblohy pak bujela stale rychleji a rychleji. Pocatkem
roku 1990 vychazel Bily trpaslik kazdych 14 dni v nakladu 50 kusu.
V archivu popisu objektu shromazdenych od vsech pozorovatelu bylo k tomuto
datu 2500 zaznamu o 680-ti deep-sky objektech (tj. objektech, ktere lezi za
hranicemi slunecni soustavy) a navic jeste 1350 zaznamu o pozorovani 800
vizualnich dvojhvezd. A take opet doslo (snad pod vlivem atlasu Uranometria
2000.0, ktery se rok predtim podarilo koupit na hvezdarnu v Brne)
k rozsireni pozorovaci casti APO na vubec vsechny objekty, ktere jsou
dostupne amaterskym dalekohledum.
Za dalsi tri roky (v praci jiz vydatne pomahal Tomas
Rezek a obcas i dr. Jan Hollan) nakonec vyslo presne 47 postupne
tloustnoucich cisel Bileho trpaslika (krome xeroxovane casti totiz zacal
pravidelne obsahovat mnozstvi dalsich priloh mnozenych cyklostylem).
Pocinaje padesatym cislem (cervenec 1991) Trpaslik prudce zmenil svou
podobu - uz nebyl psan na stroji, ani tisten primitivni pocitacovou
tiskarnou, ale sazen programem a tisten laserovou tiskarnou (rozmnozovan
nadale vcelku kvalitnim xeroxem). Zmenila se i periodicita: z infarktovych
14 dni na snad jeste infarktovejsi dva mesice, ktere se dodrzuji dodnes.
Krome toho se jednou, dvakrat do roka zacali konat na brnenske hvezdarne
vikendova Setkani clenu APO (volneji organizovane seminare), mnozi apaci se
take stali schopnymi vedoucimi ruznych zacvikovych pozorovacich akci
(predevsim Expedice v upici) a vybudovala se pomerne rozsahla knihovna
zahranicni literatury. Zacaly se tez navazovat (hodne i malo) plodne
(v posledni dobe predevsim diky pocitacovym sitim) spoluprace s obdobnymi
organizacemi a jednotlivci v zahranici.
V poslednim roce neoficialni APO, kdy vyslo sedm dvacetistrankovych cisel
BT v nakladu okolo 65-ti kusu, bylo navic zahajeno vydavani sesitu tzv.
Knihovnicky APO, v jejimz ramci doposud vysly brozurky Pozorujeme
hvezdne nebe bez dalekohledu, Prilis svetla obloha?, Rady (nejen)
zacinajicim pozorovatelum a Pozorujeme bez dalekohledu I. (obloha v noci)
, pricemz dalsi sesity teto edice se usilovne pripravuji.
K prvnimu lednu roku 1994 Amaterska prohlidka oblohy opet metamorfovala,
tentokrate ve stejnojmenne obcanske sdruzeni zaregistrovane na Ministerstvu
vnitra CR se vsim, co k tomu patri (viz stanovy na zaver). Tim definitivne
skoncila podoba, ve ktere se nekomu APO jevilo jako uzavrene spolecenstvi
lidi, kteri musi travit noci pod dalekohledy a nad atlasy, aby tak ziskali
tolik potrebna pozorovani , za nez jim bude zasilan zpravodaj Bily
trpaslik. A takovy stav je i dnes. Ze stanov je vsak videt, ze se cinnost,
ani zamereni soucasne a minule Amaterske prohlidky nijak nelisi. Jen se
vyresil problem s financovanim Bileho trpaslika a dalsich materialu, a nove
se umoznil odber BT tem, kteri by jej byli radi odebirali jiz v minulosti,
ale cas na pozorovani z nejruznejsich duvodu uz (vyjimecne i prozatim)
nemeli a nemaji. Neni tedy bezpodminecne nutne posilat pozorovani, ale jak
vyplyva z celeho dosavadniho zamereni APO (vlastne i z jeho stanov),
sbirani a obcasne zaslani kopii pozorovacich deniku je vice nez zadouci.
Zaplacenim nevelkych clenskych prispevku se tedy muze od teto chvile stat
clenem Amaterske prohlidky oblohy temer kdokoli. Ziska tim (predevsim
prostrednictvim Bileho trpaslika) pristup k informacim a k lidem, jejichz
spolecnym konickem (nekdy navic i povolanim) je pozorovani kras nocni
oblohy. Bude moci ziskat i dalsi ucelove publikace (hlavne sesity
Knihovnicky APO), zucastnit se Setkani clenu APO, ktere se kona kazdym
rokem v jarnich mesicich, a mnoha dalsich (pozorovacich) akci, na jejichz
organizaci se clenove APO podileji.
Jak muzete byt uzitecni?
jak uz se reklo predevsim prostrednictvim svych pozorovani. V pripade, ze
patrite mezi zacinajici pozorovatele, budete muset nejdrive pracovat nejaky
cas samostatne. Nejlepsim voditkem vam pak budou { Rady (nejen)
zacinajicim pozorovatelum} (vysly jiz nekolikrat na ruznych mistech,
v soucasnosti se chysta jejich dalsi exkluzivni a prepracovane vydani).
Zpocatku (z cvicnych duvodu) si prohlednete nejjasnejsi objekty - ty
z Messierova katalogu a nektere dalsi (viz napr. slovensky casopis Kozmos).
I vase prvni pozorovani, £spechy, ne£spechy a zkusenosti mohou byt pro
ostatni cenne - treba pri tvorbe zminenych rad, ci pri jinych
prilezitostech. Nebojte se proto nam o nich napsat.
Vy ostatni, kteri jiz mate prvni krucky po nebi za sebou, jste se urcite do
APO aktivne zapojili. žadu pozorovani jste totiz mohli udelat prilezitostne
jiz v minulosti, pri pozorovani meteoru, promennych hvezd a podobne. Pokud
mate nejake zaznamy nebo jen zkusenosti (ty vsak ulozte na papir), mely by
byt zverejneny (ci alespon zarazeny do archivu APO) a stat se tak
dostupnymi i vasim nastupcum.
A co pozorovat dal? Neni zadnych omezeni. Mame vsak velky zajem predevsim
o pozorovani slabych, neznamych objektu, pripadne o podrobna, detailni
pozorovani (zkuste treba popsat a nakreslit chi a h Per) objektu napadnych
a znamych. Vitany jsou i dobre kresby a kvalitni fotografie.
Pozorovani bez dalekohledu
Pokud nemate zadny dalekohled, ale mate k dispozici temnou oblohu (nebo se
Vam proste libi pozorovat bez dalekohledu), muzete:
popsat vzhled, detaily a rozlehlost Mlecne drahy vzhledem k jednotlivym
hvezdam a pokusit se ji nakreslit do vhodneho atlasu. Pokud se vam zda, ze
jde o £lohu nevyznamnou, pak se nekoho ve svem okoli (mezi astronomy
amatery nebo i profesionaly) zkuste zeptat, kudy na obloze Mlecna draha
prochazi a jak v jednotlivych castech vypada. Toto pozorovani lze pritom
vynikajicim zpusobem kombinovat s prohlidkou triedrem.
zjistit, ktere z dalekych " nehvezdnych " objektu (je jich urcite nekolik
desitek) jsou videt bez dalekohledu a za jakych podminek. Na obloze je
krome nich videt jeste spousta jinych mlhavych oblacku - okem
nerozlisitelnych skupinek hvezd, o kterych by se melo take vedet.
zjistit, ktere dvojhvezdy rozlisite i bez dalekohledu, popripade kolik
hvezd ci zjasneni vidite v ruznych skupinkach - Plejady, Mec Oriona,
Praesepe, Zebricek...
pozorovat nektere jasne pravidelne i nepravidelne promenne hvezdy delta
Cep,eta Aql,lambda Tau...)
studovat barvy jasnych hvezd a vubec pozorovat dalsi svetelne efekty
(zodiakalni svetlo, halove jevy, polarni zare atd.), se kterymi se lze
v noci setkat.
Pozorovani triedrem
Pozorovani triedrem s vyse uvedenymi namety casto souvisi. Objekty
viditelne bez dalekohledu jen slabe jsou v triedru napadne, a krome toho je
jim videt i mnoho dalsiho - zkuseny pozorovatel muze triedrem na tmave
obloze spatrit stovky pozoruhodnych veci. Pritom jsou uzitecne nejen popisy
vybranych objektu, ale i jednotlivych casti nebe a vseho dalsiho, co pri
patrani po zvolenem objektu uvidite zajimaveho nebo vyznamneho. Mohou to
byt napadne barevne odstiny hvezd (mnohdy slouzi jako dobre orientacni
body), rozlisene (ci nerozlisene - mlhave) skupiny, ktere vam treba budou
neco pripominat, hvezdna oblaka a tmave diry v Mlecne draze. Na nekolika
mistech hvezdne oblohy jsou take napadna seskupeni hvezd, ktera v triedru
vypadaji k nerozeznani od hvezdokup "falesne hvezdokupy".
Pozorovani vetsimi pristroji
S vetsimi pristroji uz potom mate temer neomezene pole pusobnosti (napr. na
tmave obloze jsou v Sometu binaru 25X100 videt skoro vsechny objekty Atlasu
Coeli), obzvlaste muzete-li pouzivat dobry atlas - napr. Uranometrii
2000.0. Dulezitou soucasti popisu objektu pritom je to, jak snadno jej lze
(danym pristrojem za danych podminek, ktere nesmite zapomenout popsat)
najit. Krome obvyklych vyjadreni (napadny, velmi jasny a podobne) je mozne
tuto skutecnost vyjadrit i jinak. Jsou objekty neobycejne jasne, viditelne
a napadne i "pri zametani":to znamena, ze vam padnou do oka i tehdy, kdyz
dalekohledem pohybujete (treba pri hledani nejakeho hvezdneho pole)
a nahodou pres ne prejedete. Jsou objekty viditelne na prvni pohled, pokud
je uz mate v zornem poli a dalekohled stoji, takze nepotrebujete vubec
vedet, kde presne mezi hvezdami lezi. Jsou ovsem i objekty (planetarni
mlhoviny, kulove hvezdokupy a galaxie), ktere sice vidite snadno, ale jsou
tak male, ze je neodlisite od "obycejnych stalic" a nepodari se vam je
identifikovat bez pouziti vetsiho zvetseni nebo podrobne mapy (jsou tedy
stelarni). Nemluve pak o zajimavych hvezdach, k jejichz identifikaci je
mapa nezbytna. A nakonec jsou objekty sice jasne, ale tak velike, ze maji
maly jas a jsou patrne jen tehdy, je-li nebe ciste, tmave a dalekohled se
nerosi ani neomrza.
Dale mohou byt objekty dobre viditelne primym videnim nebo patrne az
videnim bocnim, kdy se divate mirne pod, vpravo nebo vlevo od sledovaneho
objektu. A jsou objekty, ktere vidite az po nejake dobe (sekundach, az
minutach) koukani, i kdyz se divate na spravne misto - v takovych pripadech
nastupuje nejen videni bocni, ale muzete i lehce pohybovat dalekohledem.
Pomalounku pohybujici se "nic" uvidite snadneji nez "nic" stojici.
Pokud si pritom nejste jisti, muzete polohu a rozsah objektu vzhledem ke
hvezdam zakreslit a skicu srovnat s nezavislym pozorovanim sveho kolegy,
s atlasem nebo fotografii. A pak jsou objekty, ktere za danych podminek
neuvidite za nic na svete. O takovem pozorovani ucinte zaznam se stejnou
dukladnosti jako u pozitivniho pozorovani. žadne dokumentovane negativni
pozorovani ma stejnou cenu jako pozorovani pozitivni. Nesmite vsak
opomenout uvest pouzity pristroj a pozorovaci podminky (predevsim "mezni
hvezdnou velikost"), vitane jsou i vase domnenky, proc se vam pokus
nezdaril. U pozitivnich pokusu jsou naopak vitany vase recepty, jak objekt
najit - fantazii se meze nekladou.
Zaznamy o jednotlivych objektech si muzete delat slovni, muzete porizovat
skicy a podobizny nebo zjistovat ciselne udaje (jasnost, uhlove rozmery),
a pripadne i fotografovat. Co se tyka £hlove velikosti, bud ji popiste take
slovne, nebo ji srovnejte s blizkou dvojici hvezd (ci v nouzi s prumerem
zorneho pole).
Prakticky velice podobne se u vsech druhu objektu popisuje tvar - casto
kruhovy, neurcity, protahly, doutnikovy, sisaty... U otevrenych hvezdokup
byva tvar velice rozmanity a podobenstvi se meze nekladou. U objektu,
v nichz dany dalekohled za danych podminek nerozlisi hvezdy, je pak mozne
se v popisu vyjadrit k tomu, jestli jsou okraje ostre, nebo objekt plynule
prechazi do ztracena. Popis muze zahrnout i to, jestli je objekt rovnomerne
svetly nebo ne - muze byt skvrnity, zrnity (u nerozlisenych hvezdokup),
muze mit v sobe ojedinele osamocene hvezdicky, muze se postupne nebo nahle
zjasnovat smerem do stredu, vyjimecne i nekam jinam (zkuste vyjadrit profil
jasu krivkou). Muze mit ostre jasne jadro zcela podobne hvezde. Ruzne
pripady mohou nastat u planetarnich mlhovin - mohou mit tmavsi stred
(prstencovou mlhovinou neni jen M 57), muzete u nich vnimat barvu. Je
vhodne zaznamenat, pri jakem zvetseni se hvezdny vzhled meni v kotoucek ci
plosku. U kulovych hvezdokup je take zajimave, jsou-li videt jednotlive
hvezdy (a to nejen na okraji kupy, ale i uprostred).
Nejrozmanitejsi jsou vsak hvezdokupy otevrene. Existuji takove, ktere
uvidite jen jako mlhavy oblacek, protoze jednotlive hvezdy jsou prilis
slabe a prilis blizko u sebe, nektere jsou naopak tvoreny pouhou skupinkou
nekolika hvezd, mezi nimiz je obloha tmava. Je pritom samozrejme cela rada
mezistupnu a kombinaci. Napriklad je videt hromada jasnych hvezd a pod ni
mlhavy podklad. Je videt jen difuzni podklad a na nem ojedinele hvezdicky,
nebo jen jedna jasna. Podklad muze byt take zrnity. Jsou hvezdokupy chude,
obsahujici jen nekolik hvezd (presto mohou byt pekne, jsou-li sevrene),
jsou kupy bohate - a ty obsahuji buƒ jen slabounke hvezdicky nebo hvezdy od
nejjasnejsich az po nejslabsi (az po difuzni pozadi). Casto jsou jasnejsi
hvezdy nacervenale nebo naoranzovele, nekdy se v kupe ukryva dvojhvezda.
Hvezdokupy, ktere se stavaji pri vetsim zvetseni a prumeru dalekohledu
ridkymi, rozevrenymi, chudymi a ztraceji difuzni podklad (pokud vubec
nejaky mely), se nazyvaji melke, a naopak ty, ktere maji i pri takove ceste
do sveho nitra co ukazat, a porad se objevuji dalsi hvezdy vystupujici
z podkladu, jsou nazyvany hluboke. Dojem z pohledu na hvezdokupu je
samozrejme silne ovlivnen hvezdnym okolim (predevsim v Mlecne draze).
U vsech sledovanych objektu je pritom vhodne pouzit u daneho dalekohledu,
pokud to umoznuje, ruzna zvetseni a vzhled popsat (nakreslit) v kazdem
zvlast.
U dvojhvezd sledujte, pri jakem zvetseni je jiz rozlisite jako dva body
oddelene od sebe, prip. kdy nabyvaji ovalneho tvaru (tvaru "osmicky" ,
tvaru s malou, ne zcela tmavou mezerou), dale pozicniho uhlu, jejich
uhlovych vzdalenosti a pripadnych barevnych odstinu a jasnosti. Barevnych
odstinu si ostatne vsimejte i u vsech ostatnich objektu a hvezd. Vesmir
neni cernobily.
U svetlych i temnych mlhovin zase pozorujte jejich rozlozeni mezi hvezdami
(skica) a rozlozeni jasu. Kresby je vhodne porovnavat s fotografiemi.
V obou pripadech muzete take pocitat mnozstvi hvezd, ktere vidite na nejake
male plose uvnitr a vne mlhoviny. Nutnou podminkou uspechu pri pozorovani
techto nejdelikatnejsich objektu je vsak cista, serizena optika a tmave
nebe. Velky dalekohled uz nikoli.
Dalsi, mnohdy opomijenou, soucasti hvezdneho nebe jsou promenne hvezdy. Nas
zajimaji predevsim ty, ktere vybocuji z prumeru - polohou, historicky,
astrofyzikalne, typem. Jejich pozorovani specialne pro APO je proto vhodne
s nami predem konzultovat.
U vsech druhu objektu je mozne a vitane porizeni skicy, ktera zachycuje
jejich podobu (dany objekt by na takove kresbe nemel byt mensi nez jeden
centimetr). Kresba zhotovena tuzkou, aniz by se papiru dotkla pozdeji
upravujici ruka, vsak musi mit orientaci (sever, zapad - pozor na ruzne
prevracejici dalekohledy!) a meritko, o uvedeni pouziteho dalekohledu,
zvetseni, pozorovacich podminkach, datu a casu ani nemluve. Kvalitni kresba
by se pritom mela dat dobre navazat na atlas - je proto nutne spravne
vystihnout vzajemne polohy hvezd! V idealnim pripade by mela take obsahovat
hvezdu oznacenou Flamsteedovym cislem, reckym pismenem apod. K tomu je
casto nutne doprovodit detailni kresbu skicou sirokeho okoli.
V ramci sve cinnosti se nezajimame jen o to, jak je co napadne a jaky to ma
vzhled, ale sbirame i udaje ciselne. Jedna se predevsim o zjistovani
hvezdnych velikosti mlhovin, hvezdokup, galaxii (i zcela stelarnich
objektu) a jejich £hlovych rozmeru v zavislosti na mezni hvezdne velikosti.
Muzeme take poskytnout rady, jak si zhotovit jednoduche difrakcni zarizeni
k mereni pozicnich uhlu a vzdalenosti dvojhvezd nebo pomoci zajemcum
o kolorimetrii hvezd ci amaterskou spektroskopii.
Formalni uprava zaznamu vizualniho pozorovani
Formu, jakou si povedete pozorovaci denik, vam muzeme pouze doporucit (viz.
Rady (nejen) zacinajicim pozorovatelum ), ale to, v jakem tvaru nam mate
posilat sva pozorovani, musite bezpodminecne dodrzovat.
Sva pozorovani opiste nebo (xeroxem) okopirujte. To, ze se vam nepodari
treba uplne dokonale zkopirovat sve kresby, nevadi. Kdyz budeme potrebovat
originalu co nejverneji podobnou kopii, ozveme se.
Pouzivejte zasadne papir formatu A4, nelinkovany, popsany jen z jedne
strany. Na kazdem musi byt uvedeno vase jmeno a datum pozorovaci noci
v lomenem tvaru.
Krome kopie pozorovaciho deniku nam na zvlastnich listech poslete
pozorovani dvojhvezd a promennych hvezd.
U kazdeho pozorovani musi byt zrejmy pouzity pristroj, zvetseni,
mezni hvezdna velikost v blizkosti pozorovaneho objektu (a to jak
u pozitivnich, tak i u negativnich pozorovani) a alespon priblizny cas v UT
(u promennych hvezd presne a vzdy).
Budete-li srovnavat £hlovou velikost objektu s velikosti zorneho
pole, je nutne uvest zmerenou velikost zorneho pole.
U kreseb je bezpodminecne nutna orientace (sever-zapad) a meritko.
Vhodne je take uvest smer k zenitu s casem.
Uvadejte i poznamky o tom, jaka byla oblacnost a pocasi odpoledne
a vecer, nezapomente na svit Mesice, poulicni osvetleni...
U jednotlivych objektu krome jejich cisla v New General Catalogue
(zkracene NGC), kterym jsou zpravidla oznaceny v atlasech (pripadne v jeho
doplnku IC), piste i zkratku souhvezdi, v nemz lezi. Pokud objekt NGC ci IC
cislo nema, pak samozrejme nejake jine oznaceni, popr. jinou identifikaci
(polohou souradnicemi, dobrou skicou). U messierovskych objektu uvadejte
i spravne NGC cislo!
Fotografujeme oblohu
S timto druhem prohlidky hvezdne oblohy mame zatim jen minimalni
zkusenosti, takze to jedine, co vam muzeme dat, jsou namety. Meli bychom
zajem o spoustu veci. Napriklad o:
snimky malymi (i nepointovanymi) fotoaparaty, ktere by zachycovaly
vzhled velkych casti oblohy, tak jak jsou videt bez dalekohledu ci
triedrem.
rozsahle i detailni fotografie ruznych oblasti - seskupeni objektu,
Mlecne drahy a podobne.
serie dokumentujici promennost oblohy - tedy menicich se promennych
hvezd, obihajicich dvojhvezd, ci hvezd s velkym vlastnim pohybem, teles
slunecni soustavy, ktere proletaji pobliz napadnych deep-sky objektu.
fotografie, ktere by bylo mozne v negativu pouzit jako hledacich
mapek, ci jako podkladu pro jejich zhotoveni.
detailni zabery vybranych objektu a snimky zobrazujici barevnost
vesmiru.
Nasim cilem pritom je, vsude kde je treba pouzivat vlastnich, domacich
snimku.
Pozorovani Mesice
Dlouhou dobu bylo jedinou naplni Amaterske prohlidky oblohy pozorovani
deep-sky objektu. Pocatkem roku 1994 se ale pozvolna program APO rozsiril,
zejmena zasluhou Pavla Gabzdyla, i o sledovani naseho nejblizsiho
kosmickeho souseda. Prozatim je ale vse jen v plenkach, proto doporucujeme
pripadnym zajemcum kontaktovat primo Pavla.
Co se stane s vasimi pozorovanimi?
Dulezita otazka! Amaterska prohlidka oblohy puvodne vznikla jako projekt,
jehoz vysledkem mel byt pruvodce po krasach nocni oblohy, ve kterem by se
formou fiktivniho pozorovaciho deniku spojily popisy objektu v ruznych
dalekohledech za ruznych pozorovacich podminek s historickymi pozorovanimi
a astrofyzikalnimi zajimavostmi. Casem se vsak ukazal tento cil "temer
nedostupny" (pracuje se ale na nem neustale). Dnes se shromazdena,
archivovana pozorovani, krome publikovani (a o komentovani) tech
nejzajimavejsich v Bilem trpasliku, casto pouzivaji k priprave sesitu
Knihovnicky APO ci dalsich tisku, a mnohdy i pri psani (prozatim jen
v pripade brnenskych autoru) clanku do nasich (slovensky Kozmos)
i zahranicnich casopisu. Zaroven je archiv otevreny i pro jakekoli ostatni
rozumne uzivatele.
Jine formy spoluprace
Na cinnosti sdruzeni se muzete podilet i jinak nez vizualne a fotograficky.
Vedle pozorovani se zabyvame stejne (ne-li vice) rozsahlou casti
kompilacni, ktera je ovsem narocna na presnost a kriticnost. V pripade, ze
objevite neco zajimaveho v knihach (archivech), upozornete na to prosim
i ostatni. Casto je take potreba prelozit texty z jineho jazyka nez
anglictiny, nemciny ci rustiny. Uvitame tedy znalost dalsich jazyku.
Zamestname i pocitacove experty, kteri umi pracovat s PC a neboji se velke
prace. A nakonec nam muzete prospet i tak, ze se stanete dopisovateli (neni
to nic tezkeho) Bileho trpaslika.
Stanovy su dostupne na pozadani.
Jak se tedy muzete do APO zapojit?
Neni nic snazsiho. Staci jen napsat na nize uvedenou adresu. Nejlepsi
pritom bude, kdyz rovnou pripisete i par slov o sobe- vek, vzdelani ,
o tom, jak jste se dostali k astronomii, jake jsou vase zkusenosti ,
jake pristroje (parametry) a vubec jake vybaveni (atlasy) muzete
pouzivat a co si na nocni obloze nejradeji prohlizite. Pripadne muzete
poslat i ukazky svych pozorovani. Na spolupraci s vami se moc tesi
Jiri Dusek , Tomas Rezek
Kontaktni adresa:
Amaterska prohlidka oblohy
c/o Jiri Dusek
Hvezdarna
616 00 Brno
tel. 05-41321287
E-mail: dusek@elanor.sci.muni.cz
Tato informacni brozurka vysla na zaklade paper verzie z rijnu 1994.
sazba Virgins pixels . Tisk Hvezdarna Roztoky.
copyright APO 1994